Výstavba kostela sv. Jana Křtitele v Paštikách

1746

11. července Marie Alžběta hraběnka Serényiová svolila k výstavbě nového kostela na místě hroutícího se starého kostela, z něhož se dodnes na místě zachovala kamenná křtitelnice a dva náhrobníky Buzických z Buzic, a to Jana z r. 1440 a Václava z r. 1474.         

14. září Johann Hoffmann byl pověřen vedením stavby na základě jím předložených plánů

1747

10. února dodáno dřevo na stavbu lešení

24. dubna konsistoř povoluje stavbu nového kostela

18. května zemřel Johann Hoffmann, pochován byl následujícího dne v Blatné

26. října skončili práce na stavbě, hotova část zdí

prosinec - práce stavbyvedoucího se chopil Kilián Ignác Dientzenhofer, který vypracoval nové plány kostela ve stylu dynamického baroka

1748

prosinec - do konce roku byly hotové zdi kostela, věže i sakristie, stavba nebyla ještě zaklenuta

1749

8. října byl Marií Alžbětou hraběnkou Serényiovou pověřen Ferdinand Ublacker vyhotovením hlavního oltáře dle předložených návrhů; do konce roku byly dokončeny všechny práce kamenické

1750

12. března dala arcibiskupská konsistoř povolení březnickému vikáři J. M. Schollärovi vysvětit kostel, k čemuž došlo až následující rok; tesařský mistr Martin Wolek z Hoštic posadil knoflík na vrchol věže

1751

květen - dodány smluvené oltáře, kazatelna, zpovědnice a další vnitřní vybavení

9. června uzavřena smlouva s Petrem Josefem Wránou na pozlacení, postříbření a další výzdoby oltářů a zpovědnic

4.-10. července je oplechována střecha klempířským mistrem panem Hossaurem

18. prosince zemřel stavitel Kilian Ignác Dientzenhofer, avšak stavba kostela je hotova

1752

duben - započato se stavbou umrlčí kaple dle návrhů zemřelého stavitele

18. září dokončena kostnice

1753

1. května byla uzavřena smlouva na pozlacení řezbářské výzdoby varhan s Petrem Josefem Wránou

1754

19.-22. května zadána práce na rámech a obrazech sv. Onufria, sv. Gunthera, sv. Valburgy a sv. Norburgy namalované J. V. Spitzrem

1755

2. listopadu smluvena stavba oltáře do umrlčí kaple s Ferdinandem Ublackrem; ten dodal ještě čtyři sochy do výklenků - sv. Ignáce, sv. Barbory, sv. Františka Xaverského a sv. Aloise